Jednoho dne jistý nevidomý muž seděl na schodech před budovou s kloboukem na nohou a tabulí s nápisem: "Jsem slepý. Prosím, pomozte mi."
Šel kolem moudrý člověk a viděl, že slepec má v klobouku jen pár drobných. Sehl se, a přihodil nějaké mince, a potom, bez toho, aby se zeptal, vzal tabuli a na druhou stranu napsal jinou větu…
Odpoledne se moudrý muž vracel stejnou cestou a viděl, že slepcův klobouk je plný mincí i bankovek. Slepec poznal mužův krok a zeptal se, zda to byl on, kdo mu přepsal tabuli, a co tam napsal…
Moudrý člověk odpověděl: "Nic, co by nebyla pravda. Jen jsem dal tvým řádkům
jinou podobu." Usmál se a odešel…
A slepec se nikdy nedozvěděl, že na tabuli stálo: "Je jaro, ale já ho nemohu vidět."
Změň svou strategii, když se věci nedaří a uvidíš, že se to obrátí k lepšímu…
jj, somrovat se musí umět. Dřív bývaly žebrácké akademie, dnes je každý odkázán na samostudium.
To jsem ráda že to tu někdo vůbec čte:-)
moc pěkné a poučné :-)
Lucko?? zase něco napiš ... a nechceš jet na festival Pod věží? :D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.