Skořápka

Ptačí mládě, sotva se vyklubalo z vajíčka, začalo štěbetat: „Mami, proč se musíme dostávat na svět přes skořápku? Víš, jaká je to dřina? Už jsem si myslelo, že se mi to nepodaří. Nešlo by to zařídit tak, aby byla vajíčka bez skořápky?“

„Jeden náš vynálezce taky dostal takový nápad,“ odpovídala ptačí maminka, „chtěl svým dětem ulehčit líhnutí, a tak jedl jen takovou potravu, v níž nebylo ani trochu vápníku, ze kterého je vtvořena skořápka. Záměr se mu zdařil, snesl vajíčka obalená jen tenoučkou blankou. Brzy však přišel na to, že jeho vynález má sice jen jednu, zato tak velikou chybu, že byl vlastně bezcenný. Vajíčka bez skořápek nebylo možné vysedět. Buď se propíchla o nějaké stéblo v hnízdě, nebo je rozmáčkli, když se na ně snažili zlehounka posadit.“

„Já bych nechtělo být propíchnuté ani rozsednuté!“ děsilo se mládě, „to je přece jen lepší prodírat se pracně přes skořápku.“ A nemysli si, poučovala mládě maminka, „že tím máš všechny trampoty za sebou! V životě budeš muset překonat ještě spoustu překážek. Jsou pro nás stejně důležité jako skořápka pro vajíčko. Když je překonáváme, stáváme se silnějšími a nemusíme se bát, že nám uškodí špičaté stéblo špatného jednání, někoho, kdo nás nemá rád, ani toho, že nás rozsedne někdo, kdo se nám snaží nahnat strach.“ P. Václav Trmač